Vladěnka. Všichni ji známe – věřící uklízečka s přívětivou povahou, která
neodmyslitelně patří k naší škole. Není nikdo, kdo by se s ní nesetkal. Mnozí
se však těmto setkáním snaží vyhýbat, jiní jen se zdvořilým úsměvem projdou
kolem. Ti odvážnější, kteří se zastaví a prohodí pár slov, už předem ví, že
musí počítat s alespoň několikaminutovým zpožděním. Kdo ale je tahle Vladimíra
Greinerová? Nic víc už o ní nevíme. Náhled do jejího života vám přináší toto
interview.
neděle 15. června 2014
Historie našeho gymplu
Milí milovníci historie, ale nejen ti!
V této rubrice se budu zabývat historií našeho gymplu od jeho založení až
po současnost. Chci vám přiblížit vývoj školy, hlavně pak její vztah k významným
obdobím 20. století – co se zde dělo za první světové války, při vzniku
Československa, za druhé světové války, atd. Věřím, že vás má rubrika chytne.
EVROPA URČITĚ!
18. Ačkoliv přes numerologii a podobné
disciplíny jsou v Magičnu! úplně jiné rubriky, nezbývá mi, než svůj článek
tímto číslem začít. Na rozdíl od kartářů, astrologů a všech ezobytostí toto
však nepoužiji jako prostředek k dalšímu zkoumání, ale jako čistý fakt.
18. Tolik procent právoplatných českých
voličů se rozhodlo o volebním dvoudni 23.-24. května tohoto roku jít k volbám.
O svá místa v europarlamentu se utkalo mnoho stran a hnutí – výběr to byl
tentokrát opravdu četný a plný mnoha kontrastů. Eurooptimisté proti
euroskeptikům, konzervativní strany proti těm antisystémovým, nebo ti, kteří si
nemyslí nic proti těm, kteří vědí všechno nejlépe… A do toho ještě hlasy těch,
kteří odmítají koncept Evropské unie od základu a donekonečna vytahují
populistické argumenty o pomazánkovém másle nebo o držení zbraní, anebo těch,
kteří EU považují za nesmyslnou a zbytečnou. Vzhledem k tomu, že jsem tyto
hlasy zaznamenal i na naší škole, rád bych na ně reagoval některými svými
pohledy na věc. Rozhodl jsem se tedy sestavit seznam několika tezí, proč podle
mě stojí za to být členem EU, a proč by bylo dobré v budoucnu pokračovat ještě
dál.
Nejprve dovolte krátký pohled do
dějepisného sešitu. Nedávné západoevropské dějiny jsou krvavých konfliktů plné.
Ať už se podíváme na Napoleonské války, Prusko-francouzskou, či
Prusko-rakouskou válku, boje v koloniích (Búrská válka), nebo konflikt na Krymu
a obě světové války, jsme svědky celoevropského soupeření o moc, území či
nerostné suroviny. Vytvářely se nejrůznější koalice s cílem zničit soupeře a
stát se hegemonem v oblasti. S tím však učinil přítrž konec 2. světové války.
Pokud vše půjde dobře, příští rok oslavíme sedmdesát let míru v Evropě a to je
v kontextu světových dějin opravdu hodně! Nutno uznat, že velkou část tohoto
období pokryla Studená válka, která sice nebyla válkou v pravém slova smyslu,
ale za to působila jako tmel, kterým se západní společnost sbližovala. O to pozitivnější
je fakt, že pád SSSR jako přirozeného nepřítele evropskou integraci nerozložil.
To že se problémy začaly řešit u jednacího stolu a vzájemnou spoluprací, je
základním pozitivem všech stupňů integrace (počínaje Evropským společenstvím
uhlí a oceli a Evropskou unií dnešního typu konče).
2. KRIZE A JEJICH ŘEŠENÍ
Další nespornou výhodou EU je možnost
koordinovat společný postup v oblastech, které v minulosti působily spíše jako
třecí plochy, jež narušovaly vzájemné soužití. Zářným příkladem budiž nedávná
hospodářská krize. Ta byla velmi často srovnávána s velkou recesí 30. let
minulého století, a pokud bychom měli najít nějaký rozdíl, tak to bude dle mého
názoru postup v jejich řešení. V třicátých letech bylo zájmem každého státu
především “hrabat na svém písečku” a pokud možno co nejvíce poškodit státy
okolní - např. vytvářením celních poplatků. Tato politika však všechny
zúčastněné jen více a více ruinovala. Východiskem nemohlo být nic jiného než
válka, poněvadž až zbrojení recesi ukončilo. A nyní do prudkého kontrastu
postavme řešení krize po roce 2009. Organizace nesčetných summitů, společný
postup, společná řešení. Záchranu Řecka a dalších jižních zemí nemusíme vidět
jenom jako přítěž, ale také jako obdivuhodný příklad společné evropské
sounáležitosti. Bylo by snad něco takového možné před osmdesáti lety? Určitě
ne!
3. EU musí být silná
Pokud nám Evropanům něco nechybí, tak je
to sebevědomí. Ustrnuli jsme v kolonialistickém myšlení, že kolem nás musí celý
svět panáčkovat, že jsme majitelé konečné pravdy - víme všechno nejlépe a vůbec
nejlépe víme, co svět kolem nás potřebuje. Realita je ale
bohužel/naštěstí někde jinde. Už při pohledu do atlasu je však jasně patrné, že
vedle Asie a Afriky se vyjímáme jako trpaslíci. Ačkoliv si stále některé evropské
státy udržují vliv ve světě (zejména Francie v některých částech Afriky), vliv
jednotlivých evropských zemí stále slábne a jediným způsobem, jak tento trend
zvrátit, je vystupovat jako jeden muž. Evropa si udrží vliv ve světě jen právě
tehdy, když bude promlouvat jedním hlasem. Pokud si má Evropa zachovat pozici
silného světového hráče, je podle mě třeba v procesu integrace Evropy jít ještě
dál.
4. Výhody pro každého z nás
Ne, nepatří sem jenom na mnoha místech
omílané dotace. Studentské programy ERASMUS nebo Commenius dávají studentům
dříve netušené možnosti. Díky Schengenskému prostoru můžeme cestovat, kam
chceme, a na hranicích nikoho nezajímá, co si s sebou vezeme. Pro nás – dnešní
mladou generaci – je to naprosto normální, nicméně před 25 lety bylo něco
takového absolutně nemyslitelné. Navíc se podle všeho blíží zrušení
poplatku za roaming.
5. V EU máme silné místo
Častý argument proti EU vychází z typické
české “malosti”. Názory, že naše europoslance stejně nikdo nebude poslouchat, a
že je tudíž zbytečné tam někoho posílat, pramení z mýtu o trpitelském údělu
českého národa. Ale o tom snad někdy jindy. Místo toho několik konkrétních
čísel pro srovnání.
Země
|
Počet europoslanců
|
Česká republika
|
21
|
Rakousko
|
18
|
Finsko
|
13
|
Švédsko
|
20
|
Je sice pravda, že mezi 751 europoslanci
je jednoduché se ztratit, avšak ze srovnání se zeměmi, které patří do
nejtužšího jádra Evropské unie, vycházíme jako početně silnější! Teď už je to
jen na konkrétních europoslancích, ale zatím se zdá, že jsme do europarlamentu
vyslali až na výjimky (M.Ransdorf) kvalitní kandidáty.
Jak je zřejmé z výše napsaných řádků, jsem
eurooptimista. Pochopitelně ale nemůžu nevidět chyby, které s sebou Evropská
unie nese. V první řadě je to nulová vymahatelnost nastavených pravidel, které
se týkají zejména rozpočtové kázně. Sice většina evropských zemí schválila
fiskální kompakt, to však nezabraňuje zemím jako Itálie, Francie nebo Řecko dál
se vesele zadlužovat. Pokud tedy Evropskou komisi čeká v tomto volebním období
nějaký úkol, pak razantně v tomto směru zakročit.
Je jasné, že o Evropské unii a jejích
chybách a přednostech by mohlo být popsáno celé Magično! a stejně bychom se
nedobrali cíle. Na mnoho podstatných věcí (populistické kauzy typu pomazánkové
máslo nebo tikající bomba přistěhovalců v EU) pochopitelně nevyšel prostor a
některé důležité otázky jako např. suverenita země v procesu integrace by byla
na několikahodinovou filosofickou debatu. Každopádně tento článek chci uzavřít
jednoduchým sloganem. BÝT V EU MÁ SMYSL!!!
Ondřej Elbel, Sp
sobota 14. června 2014
FILMOVÉ TIPY
Sousedi / Komedie - USA, 2014, 96 min
Americká komedie z dílny režiséra Nicholase Stollera, autora scénáře oblíbeného snímku Yes Man, pojednává o manželském páru, který se pomalu připravuje na krizi středního věku. Hrdí rodiče Mac (Seth Rogen) a Kelly (Rose Byrne) vědí, že už mají nejlepší léta plná nočních dobrodružství dávno za sebou a postupně se s neodvratitelným procesem stárnutí vyrovnávají. Jednoho dne si však v sousedství pronajme dům bratrstvo vysokoškoláků v čele s hezounkem Teddym (Zac Efron). Nejprve se Mac a Kelly snaží o přátelský, tolerantní přístup. Když však parta poruší slib o dodržování nočního klidu, je jim jasné, že takhle to dál nepůjde a musí se pokusit znovu nastolit pořádek. Poté, co na bratrstvo zavolají policii, rozpoutá se mezi nimi otevřená válka, ve které je vše povoleno.
Od tohoto snímku rozhodně nečekejte složitou dějovou linku a už vůbec ne hloubku. Pokud však máte rádi filmy plné hlasité hudby, alkoholu, marihuany a nejrůznějších narážek, je tento film přesně pro vás. Tak hurá do kina!
MACBETH, JAK JEJ NEZNÁME
Dne 21. května 2014 se pod záštitou Národního divadla moravskoslezského konalo v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě divadelní představení Macbeth. Jedná se o inscenaci slavné tragédie z dílny Williama Shakespeara. Představení proběhlo ve večerních hodinách, ale přesto se jej pod vedením Mgr. Zdeňky Bizoňové Veličkové zúčastnila početná skupinka studentů z vyššího gymnázia, mezi nimiž nechyběli ani čerství maturanti, kteří si tento kulturní zážitek nemohli nechat ujít a vydali se do Ostravy doslova po složení zkoušky dospělosti.
MADLENKY
Už hodně let pro mne z Combray neexistovalo nic, co nebylo divadlem a dramatem mého ukládání k spánku, když jednou v zimě po mém návratu domů matka viděla, že je mi zima, a navrhla mi, abych vypil proti svému zvyku trochu čaje. Nejdřív jsem odmítl a pak jsem si to, nevím proč, rozmyslel. Matka poslala pro jeden z oněch malých baculatých koláčků, kterým se říká madlenky a vypadají, jako by byly dostaly tvar ve žlábkované lastuře.“ (Marcel Proust, Hledání ztraceného času)
RECENZE – Dlouhá cesta (A walk to remember)
Nejsem si zcela jistá, že bych pro lásku dokázala změnit celý svůj život, všechny své přátelé, trávení svého volného času, či své sny a chtíče. Hlavní hrdina tohoto filmu Landon Carter (Shane West) to dokázal. Kvůli lásce k Jamie Sullivanové (Mandy Moore) ztratil své kamarády i pověst populárního chlapce na škole.
PANÁČIK: ČISTEJ FRÝSTAJL BEZ OMEZENÍ
Alternativní proud mě snad nikdy nepřestane udivovat. Myslela jsem si, že mé uši a oči už okusily od každého trochu, našly si, co se jim líbí, a že se toho budou držet. Spletla jsem se. Ani by mě nenapadlo, že by mě mohl zaujmout mladík ze Slovenska, který zpívá o děvčeti pasoucí pávy, lesních jahodách, po kterých jsou lišky celé běsné, nebo o skákajících jiskrách. Zvědavost mě však tíhla a říkala mi: “No tak, dej mu šanci, možná tě překvapí!” A tak jsem 24.5. zamířila do Kopřivnické čajovny Mandaly abych svým očím a uším dala okusit z bizarního repertoáru slovenského experimentátora s pseudonymem Panáčik, který zde vystoupil v rámci divadelní přehlídky Kopřivnická Bedna.
FESTIVALOVÉ LÉTO 2014
FESTIVALOVÉ LÉTO 2014
Možná vás celé to Magično! ve vzduchu natolik unudilo, že teď toužíte po něčem, co se školou nemá co dělat. Pak jsou letní prázdniny tím pravým ořechovým.
Léto znamená pro každého 1000 a jednu věc.
Pro nás znamená mimo jiné období festivalů. V následujícím článku se vám pokusíme přiblížit ty, které by v Česko-Slovensku určitě stály za navštívení. Nebudete litovat, dáte-li na nás. Tuzemské festivaly sice nejsou konkurenceschopné těm skutečně světovým, každý si však dokáže najít, co je mu šito na míru.
VALAŠSKÝ ŠPALÍČEK
Tradiční hudební festival, který se nám koná za humny, by rozhodně neměl uniknout žádnému hudebnímu fajnšmekrovi. Mnozí, co název Valašský špalíček slyší poprvé, si pod ním představí folklorní festival. Ale teď, když dovolíte, vás vyvedu z omylu.
Výhledy na červen aneb co Vás čeká
Karetní výklady je vždy nejvhodnější rozčlenit na několik podkategorií, které jsou pro každého “tak akorát” - nedozvíte se toho nejméně, ale na druhou stranu nemůžete vědět vše.
monSPORTOVNÍ NOVINY
Házená, fotbal, snaha a bojovné srdce. Tyto vlastnosti a sportovci se dali dohromady a fotbalový tým Masarykova gymnázia v Příboře mohl kráčet směrem triumfu. Nebyla to však nijak jednoduchá cesta. Musel překonat mnoho propastí a překážek než prošel touto cestou až k cíli. První takovou překážkou bylo Gymnázium ve Frenštátě pod Radhoštěm. Již v prvním kole s nimi náš tým remizoval a muselo tedy rozhodnout skóre. Naši měli jasnou vizi, nastřílet Novojíčínské EDUCE více branek. Vize se stala skutečností a naši zvítězili 10:0, tudíž je čekal postup z 1. místa rovnou do okresního finále. To se konalo 9. října a naštěstí už nepřineslo tolik strastí jako předkolo a naši pohodlnými výsledky dokráčeli k 1. místu v okrese v sestavě: Andrej Tripský, Ondřej Chromečka, Kristián Karas, Michal Bém, Tomáš Fendrich, Pavel Herman, Patrik Fulnek, Marek Bukovský, Pavel Maslonka, Bohdan Kopelec, Adam Kocurek, Pavel Střelec, Ondřej Dobiáš, David Zima, Petr Chalupa a Pavel Táborský.
CO JE RUSKÉ, TO JE HEZKÉ!
Nejprve nebyli a potom byli… Tak by se dala shrnout vyjádření Vladimira Vladimiroviče Putina o aktivitě ruské armády při nepokojích na Krymském poloostrově, o kterém už si dnes ani ukrajinská strana nedovolí tvrdit, že není ruský. Podobná slova zaznívají i dnes. Vladimir Vladimirovič – stejně jako před několika měsíci – tvrdí, že noha ruského vojáka ani jeho kalašnikov na divokém ukrajinském východě není.
Horoskop, který vám změní život
Vykladač karet, který nám řekl naši budoucnost, měl pravdu! A dokonce ji odhalí i vám! Pokud ho tedy máme představit, jde o muže, který není úplně známý, jmenuje se Dežo Dorant. Pan Dorant vám přeje do měsíce června jen ty nejlepší zážitky i přes horoskop, který se nikdy nemýlí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)