Alternativní proud mě snad nikdy nepřestane udivovat. Myslela jsem si, že mé uši a oči už okusily od každého trochu, našly si, co se jim líbí, a že se toho budou držet. Spletla jsem se. Ani by mě nenapadlo, že by mě mohl zaujmout mladík ze Slovenska, který zpívá o děvčeti pasoucí pávy, lesních jahodách, po kterých jsou lišky celé běsné, nebo o skákajících jiskrách. Zvědavost mě však tíhla a říkala mi: “No tak, dej mu šanci, možná tě překvapí!” A tak jsem 24.5. zamířila do Kopřivnické čajovny Mandaly abych svým očím a uším dala okusit z bizarního repertoáru slovenského experimentátora s pseudonymem Panáčik, který zde vystoupil v rámci divadelní přehlídky Kopřivnická Bedna.
Za tímto jménem se skrývá multimediální platforma vznikající roku 2006, kdy Tomáš Moravanský pod tímto pseudonymem začíná tvořit experimentální skladby, aby se vyrovnal s dospíváním a pubertou (Zde k nahlédnutí jeho prvotina s názvem Claustofobia - http://youtu.be/05SWD-xYrdM).
Práce s hudbou a vizuálem ho ale stále více baví až se z ní stává - jak sám popisuje - závislost. Z tvorby určené do šuplíku, představující něco jako Tomášův deník, se za spolupráce dalších umělců rodí další skladby pro první album - Comeback. Po koncertech v Polsku, na Slovensku, v Čechách a po dalším albu s názvem Záhrada se Panáčik uchyluje k temnějšímu, více elektronickému a epičtějšímu konceptu, a vzniká deska Mrakodrap. Jeho hudba překypuje slovními hříčkami, přesmyčkami a symbolikou. V kombinaci s elektronikou vytváří neuvěřitelný celek, nezaměnitelný s žádnou tvorbou České ani Slovenské scény.
Zpět ale ke kopřivnickému koncertu. Úvodní píseň Morena navnadila atmosféru úderným rytmem doplněným skvělým vizuálem s geometrickými tvary hýřícími barvami. I přesto ale byly mé první dojmy smíšené. Asi se mi to zdálo příliš šílené. Říkala jsem si: “Myslí to doopravdy vážně?!” Nevěděla jsem, co si mám (nebo nemám) myslet o tomto drobném mladíkovi v kvádru, který si půjčuje z publika telefon, aby si mohl posvítit na text. S každou další písní však má skepse opadávala a já si začala Pánáčikovu show stále více užívat.
A jistě jsem nebyla jediná. Mandala se pustila do spontánního tance - opravdového čistého frýstajlu bez omezení a i na samotném zpěvákovi bylo vidět,, jak si svůj výstup vychutnává a má radost, když vidí lidi skákat jako tristo iskier na plafóně a křičet, jak poslouchají ten najtvrdší metal z celého sveta.
Ostatně, posuďte sami, jak se vám jeho experimentální tvorba bude zamlouvat. Od tohoto koncertu v mém playlistu nechybí skladba Teplo doplněná skvělým videoklipem s odvážnou slečnou překypující nejen sebevědomím (http://youtu.be/6tge2hVW6mQ). Dětská říkanka přetransformovaná do chytlavé melodie tíhnoucí k tanci (http://youtu.be/sQHSDAVYUuU), nebo již zmíněné skákající iskry na plafóně (http://youtu.be/u4M4qbjCE9E) - onen čistý frýstajl bez omezení, který si mě získal na plné čáře.
Pokud se vám tento kontroverzní mladík v obleku a se rtěnkou zalíbil stejně jako mně, určitě si jej nenechte ujít naživo.
Katka Holubová, 3.A
Žádné komentáře:
Okomentovat